Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak jsme slavili vánoce

16. 10. 2012

Tak jsme zase byli se ženou na vánočním pobytu - tentokrát v Mariánských lázních v hotelu Krakonoš. Hned po příjezdu sice došlo k otravě kyslíkem, takže jsme složili svá chatrná těla do peřin hned po večeři kolem deváté, ale zato ráno jsme měli báječný romantický výhled do husté ranní mlhy. Ta ovšem plynule přešla do mlhy polední, poté odpolední a vzápětí se proměnila v mlhu večerní. V noci byla taková tma, že jsme případnou mlhu noční nezaregistrovali. A to jsem si vzal sebou svoji novou zrcadlovku, že budu fotit. Za celý třídenní pobyt jsem nakonec fotil jen při cestě tam - kupodivu ranní pole a louky v mlze. Ještě že byl v hotelu klid a mír, což bylo nejspíš dáno tím, že ho téměř kompletně zaplnila gerontologická výprava ze sousedního Německa. Chudáci stařenky a staříci (z nichž někteří místní kraj evidentně znali z dob, kdy tu po polích a lukách hopsali coby členové hitlerjugend), měli co dělat aby rozdýchali cestu ke snídani, takže na nějakou odvázanější pařbu neměli ani pomyšlení. Dokonce k nám jednou do výtahu přistoupila jedna blonďatá árijka, která vypadala na to, že už kdysi jako stařenka vypadla z hřejivé náruče padajícího Hindenburgu na hlavičku a dobrých třicet vteřin se mi snažila cosi německy sdělit. Teprve poté, co jsem ji rázně španělsky sdělil, že německy neumím (zatajil jsem samozřejmě znalosti nabyté z ruských válečných filmů, protože mi nepřipadalo vhodné odpovídat slovy "Heil Hitler", "raus raus" či romanticky znějícím "ja voll meine überstumbarfuhrer") svá stavidla uzavřela. Chuděra zůstala stát s otevřenou zubní protézou a jestli ji nekleplo, stojí v tom výtahu dodnes. Štědrý večer proběhl neformálně a v dobré pohodě. Dokonce jsme dostali dárek - vkusný modrý keramický domeček, coby lampičku na svíčku. Tu se moje žena okamžitě jala rozbalovat a zapalovat. Na moji námitku, že není dobrý nápad nechat svíčku na plném stole hořet, neboť může dojít k vylití roztaveného vosku a v horším případě i likvidaci příjemného hotelu žehem, reagovala slovy "ty máš zase starosti", přičemž obratně celý roztavený obsah kalíšku svíčky vychrstla na zánovní koberec. Hořet nezačalo jen díky mé duchapřítomnosti a tradiční jižanské rychlosti, neboť jsem ještě hořící knot okamžitě zašlápnul. Tím jsem ovšem, pravda, situaci na koberci nijak významně nevylepšil. Záchranu hotelu jsme poté oslavili v hotelovém baru, kde jsme si objednali bílé Martini s olivou, což si jinak roztomilý číšník přeložil jako Cinzano s ledem. Už se těšíme na příští rok, jak si zase užijeme vánoce.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář